Setkání s Kristem v nemoci

13.05.2019

Jedna ze sester, za kterou se modlíme při bohoslužbách nemocných, nám poskytla krásné svědectví o uzdravujícím setkání s Kristem. Jeho součástí je také modlitba za nemocné, která jí byla vnuknuta. Svědectví jsme obdrželi ve sváteční den 8. května. Skromná sestra si přeje zůstat v anonymitě.  

Musím se s vámi podělit o svou zkušenost. Kladu si otázku: Proč nás Bůh navštěvuje zejména tehdy, kdy je nám nejhůře? V takových chvílích Boha hledáme a potřebujeme. Stalo se mi něco nesmírně zvláštního. Od minulého pátku se mi přitížilo. Dnes poprvé je mi lépe. A jsem za to vděčná. Ale proč vám o tom píšu?

Kvůli bolestem jsem ani nemohla spát. Byla jsem celé noci vzhůru, usnula jsem sotva na dvě hodiny. Bylo to náročné, bolestivé a měla jsem strach. 8. května nad ránem už jsem nemohla. Ač to příliš často nedělám, začala jsem prosit Boha o pomoc. Modlila jsem se snad hodinu či dvě. Najednou to šlo všechno ven. Bolest těla i mysli. Proto jsem psala, že Bůh nás vyslyší, když je nám nejhůře. Vyslyšel mě a pomohl mi. Tak intenzivně jsem našeho Pána cítila. Věřím v Boha, ale tohle bylo jiné. Tak osobní, jako by se mě dotkl skutečný člověk. Bylo to opravdové, jestli mi rozumíte. Jako když vás obejme, myslím fyzicky, jiný blízký člověk. Cítíme dotek, který pomáhá. Já cítila dotek ne fyzický, ale uvnitř srdce, v duši. Usnula jsem. Když jsem se vzbudila, bylo mi o něco lépe a vrátila se mi naděje, že bude zase vše dobré. V tu noc se mi z mysli sama linula modlitba. Já se neumím moc modlit. Někdy se jen v tichosti k Bohu obracím namísto slov. Ale v tu noc to prostě šlo samo. Já nevím, zda jsem tuto modlitbu někdy někde slyšela, nebo je to opravdu má první skutečná modlitba. Myslím, že spíše to druhé. Chci se s vámi o ni podělit. Říkám jí teď každý večer. A modlím se těmito slovy za všechny nemocné. A pochopila jsem potřebu, hloubku a smysl našich bohoslužeb za nemocné. Bývala jsem k nim trošku skeptická. A nyní má modlitba:

Otče náš

Pane Všemohoucí

Kriste Ježíši

Odpomoz prosím nemocným od bolesti

Uzdrav prosím jejich těla

Uzdrav prosím jejich mysl

Uzdrav prosím jejich duši, bude-li to třeba

Protože nejprve je třeba zbavit nemocného jeho bolestí, pak se mu vrátí naděje, že jeho tělo se uzdraví. Je potřeba uzdravit i jeho ztrápenou a možná zoufalství propadající mysl. A někdy se muže stát, je-li nemoc dlouhá a stravující, že je potřeba uzdravit i samotnou duši. Protože člověk v takových chvílích může propadnout beznaději a třeba i sejít ze správné cesty. A proto je třeba ho na cestu zase vrátit, aby se uzdravila jeho duše, mysl i tělo. Může se nám stát, že bolesti nebudeme umět čelit a pak nad námi může nemoc zvítězit. Postupně zničí naši mysl i duši. Abychom nepodlehli, potřebujeme pomoc blízkých i Boha. A mně Bůh slyšel a pomohl mi. V tu noc mi pomohl od bolesti a dal mi pocítit, že je s námi v našich těžkých chvílích. Proto se nyní modlím za všechny nemocné a ztrápené.